Drobečková navigace

Úvod > Obec Křenovice > Aktuality > Křtinská pouť 2014

Křtinská pouť 2014



Datum konání:
29.6.2014
Datum ukončení:
30.6.2014

KŘTINSKÁ POUŤ 2014
Letošní pouť se konala ve dnech 29. - 30. června 2014. Začala v našem kostele sv. Jana Nepomuckého v Křenovicích v 05.15 úvodními modlitbami.
Již po několikáté je doprava do výchozího bodu Luleč u Vyškova realizována speciálním autobusem. Během této cesty se účastníci modlili slavný růženec.
Někteří však ještě doháněli kratší noční spánek. V Lulči se setkali již téměř všichni, tj. i ti, kteří přijeli auty, nebo nebyli přímo z Křenovic. Všichni pokračovali pěšky přes celou vesnici za zpěvu písně v doprovodu hudby radikálně omlazené hudby. Cesta lesem docela příjemně ubíhala a pohled na račický zámek se vynořil docela rychle. Příště musíme s hudbou vyzkoušet
ozvěnu při cestě z kopečku k račickému hřbitovu. Dobře ověřena je prý píseň "Lurdská" - Kde v údolí ku řece. Zastávka u kapličky v Račicích je spojena s modlitbami a také již s vidinou odpočinku a svačinky na palouku v lese nad Račicemi. Tentokrát nás doprovodné vozidlo, které vezlo zásoby, nechalo trošku vyhladovět, nebylo to však nic nepřekonatelného. Další zastávkou byla hájenka, místo lehkého odpočinku a dříve příležitost k občerstvení díky vlídné a dobrosrdečné rodině pana hajného.
V hájence nyní bydlí nová rodina, která již se správou lesa nemá nic společného. Paní domu však po sérii, zahrané muzikanty, otevřela vrátka. Dostalo se jí vysvětlení dané situace.
Paní záležitost velmi dobře pochopila, neboť další den při naší zpáteční cestě byla připravena již s lahvinkou slivovice. U kapličky v Bukovince byl zopakován příběh, pojící se k tomuto místu, jak z dávné historie - 13. století, tak zvyk poutníků z 18. století vítat zde účastníky procesí, kteří jdou cestu do Křtin poprvé. Tentokrát bylo 5 "prvňáčků".
Všichni slíbili, že pokud jim zdraví dovolí, půjdou příště zase. Tím byla splněna podmínka, aby mohli pokračovat v pouti s procesím.
Po návštěvě místního kostelíku byla v blízké hospůdce další zastávka. Hospůdky jsou zde dvě, rozdělili jsme se do obou, neboť němčické procesí, které putovalo před námi,
jen pomalu opouštělo svá místa. Další vesnicí Bukovinkou se nyní již jen prochází. Poslední léta je hospoda, kde jsme na dvoře v mládí hrávali kuželky s dřevěnými koulemi, zavřena.
V posledním úseku mezi Bukovinou a Křtinami děvčata vždy sbírají polní květy, kterými zdobí kříž, který je po dobu pouti nesen v čele procesí a po dobu pobytu ve Křtinách uschován v zákristii kostela. Problémem posledních let bývá příchod do samotných Křtin. Po úchvatném pohledu do údolí s poutním chrámem a sestupu prudkého kopce býváme přibržděni probíhajícími svatbami,
které nemůžeme svým příchodem rušit. Čekáme tedy na vhodné mezery, abychom vykonali tradiční přivítání s místním duchovním správcem a tradiční pobožnosti v kostele, kapli sv. Anny a ambitech.
Tentokrát nám čekání navíc znepříjemňoval místní recesista, který pouštěl z oken silnou reprodukovanou hudbu, nehodící se svým obsahem ani do nevěstince.
Tento by pravděpodobně požadoval povolení ke konání procesí, jak to bylo za dob raného komunismu v naší zemi, kdy p. farář musel vyřizovat žádosti k povolení poutí na příslušném úřadě.
Ovšem tento člověk zřejmě neví, co činí, má nějaké problémy a je třeba se pokusit za něj přimlouvat, nejlépe hned v blízkém chrámu. Takové chování se přece vymyká běžné společenské etiketě.
Němčice vyřešily problém příchodu tak, že jejich procesí šlo pravou stranou bokem hlavního vchodu přímo do ambitů. My jsme ještě chvíli vyčkali a šli jako obyčejně vzhůru hlavním schodištěm.
Přivítal nás, pěšky příchozí i dopravené autobusem, duchovní správce P. Peňáz. Zvlášť se pozastavil u muzikantů, kterých bylo 7. Čtyři z nich byli věkem do 19 let, dva měli 13 let a jeden čněl těsně pod 50.rokem.
Po úvodních modlitbách proběhlo poděkování paní Bradové za dosavadní obětavost při poutích, kdy hlavně se svým manželem Aloisem Bradou jako starším bratrem vedli naše poutě.
V tiché vzpomínce nám zůstávají v srdcích předchůdci starších bratrů. Z poslední doby pan Zdeněk Dostál, pan Alois Brada a letos v květnu zemřelý p. Jan Hrušák.
Trochu v ústraní zůstává dlouholetá poutnice a pomocnice starších bratrů paní Eliška Horáková, která se letos 17. 8. 2014 dožívá požehnaných 92 let.
Paní Bradové a všem, se kterými na poutích spolupracovala, byla věnována sloka písně Ó matko páně, matko rajských krás. Následoval přesun přes ambity kolem dvou křenovských obrazů do kaple sv. Anny.
Po litanii ke sv. Anně a dalších prosbách nás současný starší bratr Radek Morong vybídl k modlitbě křížové cesty, jejíž zastavení - obrazy jsou na stěnách ambitů.
Tímto bylo uvítání u Matičky završeno a všichni se mohli ubírat dle svého uvážení kamkoliv. Zpovědnice již loni nebyly za hlavním oltářem, ale jen při vstupu do kostela.
Při večerní mši sv. hráli po mnoha letech společně obě hudby. K hudbě z Němčic se přidali i křenovští hudebníci. Zvlášť při světelném původu přes ambity zněla píseń Růže krásná, v ráji zaštípená velmi výrazně a plně.
Toto nestranné hodnocení je z úst místního varhaníka Františka Zapletala, který vyzvedl také naši sladěnou scholu s doprovodným partem zobcové flétny. Po světelném průvodu zazněla ještě píseň Ó matko Páně, Matko rajských krás a po požehnání se poutníci ubírali k autobusům, kterými přijeli.
Jistě by mnozí zůstali, kdyby zdraví dovolilo. Vždyť vzpomínky na dříve prožité bezstarostné chvíle v náručí Panny Marie a společenství s ostatními z dob, kdy byli plni sil, jsou stále velmi silné.
Překvapením bylo pozvání na pohoštění pro starší bratry a muzikanty od místního pana faráře otce Peňáze do odsvěcené kaple za hlavním oltářem. A jedna vlídná paní ještě rozdávala vlastní upečené cukroví.
Není divu, že jsme nestihli ani odjezd autobusu. Pavel Morong však dle doslechu odjezd zorganizoval s bouřlivými ovacemi znamenitě.
A co s načatým večerem? Nabízí se večerní procházka k prameni směrem na Adamov, občerstvení v hospůdce, spočnutí na lavičce, meditace v kostele, návštěva známých. Každý se zařídil dle libosti.
Byla však plánovaná ještě jedna záležitost. U velmi dobrých známých, u kterých se za léta cítíme jako doma, bylo připravováno malé překvapení. Maruška Králíková, provdaná Zapletalová z Měrovic, jejíž maminka,
roz. Jiříčková pocházející z Němčic, nám vždy připraví místa na přenocování a stará se o nás jako o svoje kuřátka. Tentokrát jsme i pro ni připravili prezentaci předchozích 10 let putování křenovských poutníků do Křtin.
Protože nemohli být přítomni všichni, chystá se opakování prezentace 10. 8. 2014 pro širší veřejnost, pravděpodobně ve farní budově v Křenovicích.
Ráno jsme se probudili do pěkného dne a po mši sv. a rozloučení jsme vyšlápli nejprudší kopec pouti nad Křtiny. Na zpáteční cestě nás také po mnoha letech doprovázela hudba. Nazpět jde vždy menší počet poutníků, jde se svižnějším tempem a zastávky jsou jen u hájenky a v Račicích, kde je oběd a odvoz domů, který si již každý zajišťuje samostatně. Na 15. hodinu bylo stanoveno setkání na hřbitově v Křenovicích, odkud se šlo vesnicí do kostela, kde proběhlo zakončení pouti.
Letošní putování do Křtin bylo povzbudivé a duchovně i společensky hodnotné.

Jan Hrušák