Křenovice

Nové archeologické objevy v naší obci



Nové archeologické objevy v Křenovicích u Kojetína

Dne 29. dubna 2016 uplynulo 150 let od narození Antonína Teličky (1866 – 1925), učitele a zakladatele prvního archeologického muzea v Přerově. Počátky učitelské dráhy jsou v případě této významné osobnosti spojeny s obcí Křenovice, kde na místní škole působil v letech 1885 – 1890. Nadšenému a aktivnímu badateli nemohly uniknout archeologické nálezy získávané během těžby cihlářských hlín v okolí Hradiska u Křenovic, které představuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Přerovsku. Hradisko přitahovalo a přitahuje pozornost badatelů od závěru 19. století dodnes.      Zajímavé archeologické nálezy nepochází ovšem pouze z extravilánu obce. Při zakládání hřbitova v Křenovicích v roce 1888 byly objeveny tři bronzové sekery „uherského“ typu. V případě tohoto nálezu postrádáme bližší nálezové okolnosti. S velkou pravděpodobností se však jednalo o sklad předmětů (depot) uložený do země v době bronzové. V roce 1914 došlo poblíž hřbitova k zajímavému objevu ojedinělého kostrového hrobu z mladší doby římské. Mezi milodary uloženými u kostry ženy nalezl kněz Ludvík Ledvinka (1869 – 1930) dvě bronzové postříbřené spony s podvázanou nožkou a skleněné korálky, které byly původně součástí náhrdelníku. Součástí hrobové výbavy byl rovněž keramický pohár se zprohýbanými stěnami – tzv. Faltenbecher. Na základě těchto nálezů byl hrob datován do první poloviny 4. století.

V roce 2016 byla zahájena stavba "Kanalizace a ČOV Křenovice". V současné době je prováděn pracovníky ze společnosti Archaia Olomouc záchranný archeologický výzkum formou dohledu nad trasou liniového výkopu kanalizace. Povinnost provedení záchranného archeologického výzkumu na území s archeologickými nálezy vyplývá ze zákona č. 20/1987 o státní památkové péči, ve znění pozdější novelizace.

Dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že byl prostor před současnou uliční frontou ve středu obce v minulosti hustě osídlen. Intaktní podloží tvoří světle žlutohnědá spraš. Místní sprašové polohy představují větrem naváté prachové sedimenty. Ty vznikaly postupným navátím drobných prachových částic během suchých a studených period pleistocénu (starších čtvrtohor). Ve spraši jsou na první pohled patrné šedobílé konkrece protáhlých oválných tvarů tzv. cicváry, které vznikly vysrážením uhličitanu vápenatého CaCO3. Na sprašové podloží nasedá tmavě hnědý půdní horizont. Nejvýrazněji se projevil v úseku trasy výkopu jižně od kostela. Nejstarší osídlení prozatím dokládají sídlištní jámy zahloubené do sprašového podloží, které lze na základě nalezené keramiky datovat do starší doby železné – halštatu. V době existence opevněného sídliště – hradiska u Křenovic současně existovalo sídliště na místě dnešní obce Křenovice. Jde převážně o zlomky výdutí a okrajů hrncovitých nádob, jejichž povrch byl důkladně upraven leštěním či tuhováním.

Prozatím nejvíce nálezů pochází z období raného novověku. Jde zejména o kuchyňskou keramiku, kterou byly vybaveny renesanční a barokní domácnosti v Křenovicích během 16. – 18. století. V kolekci jsou zastoupeny zlomky tenkostěnných oxidačně či redukčně vypálených nádob, převážně hrnců, džbánů, mís, talířů či dobových keramických poklic. Povrch některých nádob nesl kolkovanou výzdobu. Většina této keramiky pochází z výplně odpadních jam.

Katastr obce Křenovice u Kojetína představuje po archeologické stránce zcela výjimečné území situované při jižním okraji přerovského regionu. Výsledky nejnovějších průzkumů poukazují na skutečnost, že to není pouze okolní krajina, která v sobě ukrývá stále velký potenciál, ale zároveň samotný intravilán obce, kde možnosti výzkumu nebyly zdaleka vyčerpány. Proto je nezbytné před zahájením stavební činnosti na katastru obce pamatovat na zajištění záchranného archeologického výzkumu či případné ohlášení nečekaného archeologického nálezu odborné instituci v regionu, jíž je v tomto případě Muzeum Komenského v Přerově. Archeologické památky jsou nedílnou součástí kulturního dědictví České republiky. Proto si zaslouží zodpovědný přístup a ohleduplné zacházení ze strany všech současníků, kterým není lhostejná nestarší historie a odkaz našich předků, v mnoha případech dokumentovaný pouze archeologickými prameny dané obce.

Zdeněk Schenk – Jan Mikulík

 

 2016_12_28 - archeologicke_nalezy_Obr. 1..JPG

Obr. 1. Okraj tenkostěnného oxidačně páleného hrnce z raného novověku. Nálezový stav. Foto Z. Schenk

2016_12_28 - archeologicke_nalezy_Obr.2..JPG

Obr. 2. Torzo redukčně páleného džbánu s uchem a kolkovanou výzdobou na podhrdlí.  Datace: 16. století. Nálezový stav. Foto Z. Schenk

2016_12_28 - archeologicke_nalezy_Obr.3..JPG

Obr. 3. Keramická poklice. Datace: 16. století. Foto Z. Schenk

 


22. 10. Sabina

Zítra: Teodor

Nový mapový portál

Geosense Geoportal - pomocí
tohoto portálu je možné
okamžitě a online přistupovat
ke katastrálním datům.

Náš mapový portál
mapový portál

mapka_cr.gif

Setkání seniorů

2017_04_20-setkani_senioru (17).jpg

Vítání občánků

2017_05_20-vitani_obcanku (1).JPG

Cyklovýlet

2017_05_27-cyklovylet (11).JPG

Návštěvnost stránek

074989