Drobečková navigace

Úvod > Obec Křenovice > Historie

Historie

Nejstarší zmínka o Křenovicích je z let 1320 až 1322, kdy polovinu vsi prodal Záviš z Potštátu olomouckému arcibiskupovi Konrádovi. Ten ji odkázal poslední vůlí (roku 1326) metropolitní kapitule u sv. Václava na hradě olomouckém. Ta ji postoupila dalším. Roku 1375 užívala jí již kapitula sama. Zadávala ji, ale její důchody věnovala střídavě kanovníkům. Koncem 14. století za domácích válek markrabat Jošta a Prokopa druhý z nich a jeho straníci statky kapitulní (Křenovice) úplně zpustošili. Druhou část vsi držel roku 1349 Záviš z Bojanovic a daroval ji olomoucké kapitule, což přijal děkan kapitulní Orbzín a prohlásil ji svým vlastnictvím. Postupně se majitelé měnili až roku 1406 byla celá dědina sloučena se statky olomoucké kapituly až do jejího zrušení.

Křenovice bývaly přifařeny do Kojetína. Roku 1887 zbudovala si obec nákladem dobrodinců chrám sv. Jana Nepomuckého. Roku 1888 byl založen hřbitov a vystavěna fara na místě chalupy č. 17. Škola zde byla před rokem 1788 v č. 45. Roku 1849 koupila obec palírnu (č. 4) a upravila ji na školu, neboť dosavadní nedostačovala. Roku 1883 byla rozšířena na dvojtřídní a pro ni byla roku 1885 postavena nová školní budova. Byla zde i Hospodářská pokračovací škola chlapecká.

Ze spolků zde působily Hospodářská beseda od roku 1870, hasičský od roku 1893, katolický od roku 1902, Omladina od roku 1909, Národní jednota od roku 1911, Sokol od roku 1922, Domovina a Otčina od roku 1923, Charita od roku 1928, Sportovní klub od roku 1931, agrárních zaměstnanců od roku 1935. Byl zde dvůr metropolitní kapituly Olomouc, mlýn v letech 1911 až 1931, Mlékařské družstvo v letech 1909 až 1939, stavitel v roce 1948, jedna záložna od roku 1879, dvě roku 1900 a od roku 1939 opět jedna. Vycházel zde také časopis Zpravodaj sokolské župy Petra Chelčického v letech 1920 až 1927.

Jihovýchodně od Křenovic je zajímavé hradisko, obehnané na severovýchodě příkrou mezí, od jihu příkopem. Mez byla tři až pět metrů vysoká. Pod ní býval hluboký příkop, v němž se mohl skrýt jezdec na koni. Příkop nechal vybudovat císařský generál Gallas, když zde očekával útok švédského generála Lennaela Torstensona od Tovačova a Horní Moštěnice v roce 1643.

Na svahu pod hradiskem jsou patrné stopy starého osídlení z doby bronzové. Bylo tu vykopáno mnoho střepin z nádob v ruce bez kruhu dělaných, s lesklým grafitovým nátěrem a zdobených ornamentem. Nalezeny byly i pazourkové nože, kamenné sekyrky, brousky, kostěné i parohové nástroje, bronzové jehlice, náramky a jiné ozdoby. V úvozové cestě byla nalezena stříbrná mince císaře Gally. Nálezy svědčí, že zde bylo i sídliště keltské a z doby římské, datované nálezem mince do 3. století před n. l.

Na hřbitově je hrobka rodiny Voždů jako kaple, moderní sloh 19. století.